Od 18.11. se nám vrátili do školy naši nejmladší žáčci.Když jsme se jich zeptali, zda se do školy těšili, všichni odpovídali: „ANO A MOC“. Odpověď byla
jednoznačná. Když jsme se zeptali na co nejvíc, tam už byly odpovědi rozdílné. Ovšem na prvním
místě byli kamarádi, ale i učení, pedagogové, ukázat co jsem se naučil, co jsem vyrobil, zkrátka
potřeba sdílet s ostatními výsledky své práce, své dovednosti. A to je přece podstatou člověka, jako
společenské bytosti.
Jsme šťastní, že jsme zpátky ve škole: „SPOLU“.
Člověk se může bránit digitálním technologiím, ale doba distanční výuky nás všechny přinutila
k veliké dávce práce s PC. Je to z našeho pohledu velmi smutné, aby děti tohoto věku byly přinuceny
trávit každý den u počítače (mobilu, tabletu…).
V průběhu času se výrazně proměňují podmínky, ve kterých žijeme. Je logické, že následkem toho se
proměňuje i náš život. Ovšem pozor na důsledky. Mysleme na budoucnost našich dětí!!!
Ať se nám všem ve škole daří. Pevné zdraví a veselou mysl.
